Jeho novodobá historie se začala psát před více než dvaceti lety, kdy byl statek rodině navrácen. Hospodařit zde začali rodiče pana Krále, ten se k nim po dvou letech (po absolvování studia) přidal. Ačkoliv ke statku před kolektivizací náleželo 70 hektarů půdy, vráceno bylo jen 50, 10 dalších získala rodina z restituce ze strany otce. Začátky nebyly nikterak jednoduché, Královi museli vyplatit příbuzné (celkem tři rodiny), naštěstí se brzy po zahájení hospodaření podařilo pronajmout další půdu po zkrachovalém státním statku a zvýšit tak výměru na 180 hektarů.
Stejně jako většina okolních farmářů chovali Královi nejprve i mléčný skot. Na počátku bylo několik jalovic směsky plemen z JZD, později kvalitní chov zhruba čtyřicítky krav. „Pro zrušení chovu jsem se rozhodl v roce 2004 a kromě neekonomiky způsobené klesající cenou mléka, mě k tomu vedl fakt, že sedět na dvou židlích se zkrátka nedá. V té době se také začala znovu rozrůstat výměra obhospodařované půdy až na současných 350 hektarů (z toho 100 vlastních). Správnost mého rozhodnutí se mi potvrdila o několik let později, kdy změny na trhu s mlékem neustály i mnohem větší podniky,“ vzpomíná Jan Král.
Obhospodařovaná půda se nachází ve čtyřech katastrech a je tří druhů – kvalitní hnědozem, ale také písčitá a jílovitá. Většina je zpracovávána pomoci bezorebných technologií, oře se pouze ta část, kde se počítá s pěstováním pšenice. Jednou z velmi dobře zpeněžitelných plodin v poslední době je řepka, tu v Břežanech letos pěstují na 80 hektarech, pšenici na 150, ječmen na 40 a kukuřici na 60 ha. Ta byla v minulosti pěstována a sklízena výhradně na siláž, ale s ukončením živočišné výroby je určena výhradně na produkci zrna. Zbývajících 20 hektarů výměry tvoří tradiční plodina na zdejších polích – mák. Příští rok by pan Král rád znovu začal s pěstováním cukrovky (po 12 letech), pro začátek uvažuje tak o 35 hektarech.
I v budoucnu by Královi rádi pokračovali s nákupem a pronájmem půdy, cena pozemků okolo Břežan, tedy v blízkosti metropole, však stále stoupá, stejně tak i nájem. Zájem o půdu proto projevují nejen zemědělci, ale i lidé, kteří v ní vidí příležitost k investování peněz.
Farma Králových disponuje kvalitní zemědělskou mechanizací, pořízenou prostřednictvím PGRLF z programu Zemědělec, a to traktorem o výkonu 330 koní, sklízecí mlátičkou, postřikovačem a rozmetadlem. Veškeré polní práce zvládá pan Král za pomoci jednoho zaměstnance a brigádníka, o administrativu se pečlivě stará manželka.
V nedalekém areálu bývalého JZD se panu Královi podařilo koupit velkou halu, kde se naskladňuje jak obilí, tak řepka. Ta ale přibližně do tří dnů sklad opět opouští a je prodána. Zajistí tak první peníze ze sklizně „U řepky jsem v posledních několika letech vysledoval trend, že nejlepší cena je těsně před sklizní, pak klesne a začne stoupat až v lednu. Další plodiny si dokážeme uskladnit a prodat v závislosti na ceně,“ vysvětluje sedlák. Pro snazší expedici produkce ze skladu vybudovali Královi v loňském roce za pomoci dotace od Místní akční skupiny Pošembeří dva manipulační a podjezdové zásobníky a vyskladňovací zalomený dopravník. V plánu je ještě vybudování čistící linky.
Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ